Kostel sv. Václava v Horních Ředicích
Filiální kostel v Horních Ředicích společně s dřevěnou zvonicí dominuje okolnímu terénu a je zasvěcen svatému vévodovi Václavovi, jehož obraz zdobí hlavní oltář. Současný kostel byl vysvěcen 28. září roku 1863. Slavnostnímu okamžiku ale předcházelo několik let usilovné práce.
Vše začalo za starostování Václava Vinaře. Na místě dnešní svatyně stával starobylý dřevěný kostelík, už tehdy filiální k holické farnosti, byť ve středověku nedaleko něj stávala fara. Jeho stav musel být velmi sešlý, jelikož byl již v roce 1848 z technických důvodů uzavřen. Věřící proto museli dojíždět do Holic. Trvalo téměř deset dlouhých let, než obecní výbor začal jednat o stavbě nového chrámu.
V únoru 1857 se uskutečnila dražba zdevastovaného kostela a za 103 zlaté byl kostel rozebrán. O čtyři roky později, v květnu 1861, ředičtí věřící položili základní kámen nové zděné stavby, situované na místě původního kostela. Přestože v té době již sousední Dolní Ředice netvořily s Horními Ředicemi jednu obec, kostel sloužil oběma obcím. Proto se na výstavbě obě obce podílely rovným dílem. Na vlastní náklady nechaly u potoka Ředička za školou vypálit 100 cihel a pořídily společným nákladem i kámen a vápno na stavbu. Nahlédneme-li do účetních knih, lehce spočítáme, že obecní pokladny zaplatily za materiál, zednické a tesařské práce celkem 8.670 zlatých. Dalších více jak 3.300 zlatých představovaly dary, půjčky a různé platby, například příjem za dříví ze zádušního lesa. Představitelé obou obcí pak do základů kostela vložili pamětní listinu popisující tehdejší poměry.
Kostel vyrostl za dva roky, a když ho na svátek svatého Václava léta Páně 1863 světili, byla neděle a v Dolních i Horních Ředicích slavili posvícení. Dříve se totiž odbývalo v neděli před svatým Václavem, od tohoto roku pak vždy neděli po svátku. Obě obce o rok později požádaly o vlastního kněze. Biskupská konzistoř jejich žádost odmítla, a proto sem až dosud jezdí kněz z Holic.