Kostel sv. Mikuláše

Dnešní dominantou obce je novobarokní soubor kostela, zvonice a márnice postavený v polovině 18. století. Kostel sv. Mikuláše byl postaven roku 1752 v copovém slohu, je dřevěný, roubený se šindelovou střechou ve tvaru trojúhelníku, je jednoloďový, uvnitř jsou ploché stropy, kruchta (s dosud funkčními varhanami) na vyřezávaných sloupcích v západní části kostela a presbyteř obrácená k východu. V sakristii kostela je dnes uložena velká zvláštnost, o které se málokde dočteme, takzvaná „josefínská rakev“ pocházející asi z 80. let 18. století. Tehdy z důvodu úspory dřeva na rakve, hlavně při početnějších úmrtích při epidemiích, byli zemřelí spouštěni otevřením dna rakve do hrobu. Tento způsob pohřbívání se však pro silný odpor obyvatelstva používal jen krátce. Původně byla rakev uložena v márnici z roku 1750, do sakristie byla z bezpečnostních důvodů přemístěna až koncem 20. století.

Pravděpodobně na místě dnešního kostela stával jeho předchůdce, nejspíše také zasvěcený svatému Mikuláši, o jehož stavbě ani za jakých okolností byl zbořen nemáme žádné zprávy. Právě ke kostelu se však vztahuje první písemná zmínka o obci ve 14. století, tehdy je ve dvou letech zaznamenán jako filiální kostelík u Ostřetína, roku 1365 jej nalézáme poprvé jmenovitě a hned roku 1366 zase, místní kostel měl být tehdy farním, v konfirmační knize je totiž zaznamenán farář Víšek. V roce 1615 a 1677 nacházíme o velinském kostelu zmínky, že patřil pod faru v Rovni, poté v roce 1711 byl připojen k faře v Holicích. Již roku 1642 byly na holické faře založeny matriky, v nichž byly vedeny zápisy z rozsáhlé oblasti, mimo jiné také ves Veliny. Roku 1786 byla v Ostřetíně zřízena lokalie pod patronátem náboženského fondu a byl k ní připojen velinský kostelík, který měl tehdy údajně značné zádušní jmění. Roku 1854 byla lokalie v Ostřetíně povýšena na faru.

Ve 20. století bylo prováděno již několik oprav kostela. Kolem roku 1900 hrozil kostel spadnutím, byl proto opraven, bohužel velmi neodborně, byl omítnut a opatřen běžnými taškami, kamenná zeď kolem hřbitova nahrazena pilíři z cihel. Těžká tašková krytina však stavbu vážně poškodila, proto v roce 1929, již pod dohledem památkářů, byla omítka ze stěn kostela odstraněna a trámy osekány, střechu opět pokryly šindele. Plot kolem hřbitova byl nahrazen roubenou hradbou se šindelovou stříškou, která se vzhledem velmi hodí ke kostelu. Tato vnější úprava zůstala zachována do dnešních dnů. Nynější vzhled vnitřku kostela je z roku 1983, kdy byly stěny nově upraveny. Vnitřek kostela by měl odpovídat vzhledu starých kostelů.

V letech 2008 až 2013 proběhla rozsáhlá rekonstrukce areálu kostela sv. Mikuláše za podpory MKČR z "Programu záchrany architektonického dědictví". Na opravu movitých věcí, například původních varhan Josefa Jirušky z roku 1849, přispěl též Pardubický kraj.

Kostel slouží v současné době nejen k původnímu účelu, ale i jako důstojné kulturně společenské centrum. Pořádají se zde sváteční koncerty a představení, svatby i pietní obřady. Veliny se pravidelně účastní celonárodní akce "Noc kostelů", ale kostel je přístupný zájemcům o prohlídku po celý rok. Při návštěvě Velin můžete od jara do podzimu nahlédnout do kostela přes kovanou mříž, nebo si můžete předem sjednat placenou prohlídku kostela včetně zvonice a márnice (vhodné pro skupiny), při které se Vám dostane též odborného výkladu. Kontakt: 466 682 187, e-mail: obecveliny@volny.cz.